Základna svitavských Zálesáků se nachází na okraji Východních Čech, v klidné části mezi Hlinskem a Svratkou. Usedlost v nadmořské výšce 655 m.n.m, vhodná pro celoroční turistiku. V létě lze podnikat pěší nebo cyklistické výlety za krásami Ždárských vrchů. V zimě to mohou být túry na běžkách, zimní táboření nebo hry na sněhu.
1. Den
Tak jsme se dočkali. Po roce je to opět tu. Tábor nám začíná. Společně se potkáváme po obídku na nádraží a s úsměvem na tváři se loučíme s rodiči. Určitě se nám trochu bude stýskat, ale na druhou stranu jsme plní očekávání nových zážitků. Tak pac a pusu a vyrážíme motoráčkem do Čachnova. Počasí nám zatím celkem přeje. Ani horko, ani zima a déšť nás zatím obchází. Úspěšně jsme dorazili až ke královskému dvoru, kde jsme se ubytovali v místních komnatách a prošli si poctivě pravidla a zvyklosti u dvora. Většina z nás už se dobře zná, ale přeci jen je tu pár nových tváří, a tak si zahrajeme pár seznamovacích her. Po výborné večeři následuje pověšení táborové vlajky a první táborový oheň. Tak teď už to vážně vše začalo. Bohužel, u ohně jsme zvládli jenom několik písniček, a pak nás déšť vyhnal pryč. Jelikož ještě nejsme moc unavení, koukneme na krátkou pohádku, a pak už alou na kutě. Snad se přes noc vyprší a ráno budeme moc začít hrát všechny super hry.
2. Den
To byla teda noc. Kapky deště nám bubnovali do celt téměř až do rána. Ale na snídani už jsme vyrazili za sluníčka. Mělo to i výhodu, vedoucí nám kvůli bahnu odpustili u rozcvičky kolečka kolem chalupy :-). Po snídani jsme se dozvěděli nepěknou novinu. Králi Hyacintovi se někdo během noci vloupal do jeho královské pokladnice. V pokladnici bylo kromě zlata a drahých kamenů i několik věcí z lidského světa, které tam sloužily pro vzdělání těch mála osob, které mají právo občas říši lidí navštívit. Král z toho zprvu podezíral nás, ale jeho rádce, čaroděj Vigo, nakonec zjistil, že krádež má na svědomí čaroděj Rumburak. Vigo se ho jal pronásledovat, ale hned v první pohádce, kde na něj narazil, po něm Rumburak začal pohazovat předměty světa lidí, které ukradl v pokladnici.
No to by tak hrálo, aby pak v pohádkách tropily neplechy. Přišel to nahlásit zpátky a Král nás požádal, abychom předměty, které do pohádek nepatří, posbírali zpět. Začínáme u malých žlutých mimoňů. Rumburak tam po cestě vytratil fotbalový míč, a mimoni teď nemají ani pomyšlení na hledání nějakého padoucha. Všichni si hrají fotbal. Co s tím? No co mají tak mimoni ze všeho nejraději? No jasně, banány. Tak hurá do banánového lesa jich pár posbírat, třeba je tím odlákáme od mičudy. To se sice podařilo, ale banánů jsme nasbírali nějak mnoho a mimoni se jich přejedli a jen se odvalili do své jeskyně, kde skomírají. Takhle ale pohádku nechat nemůžeme. Jelikož v jeskyni je tma, vyrobíme si provizorní lucerny a půjdeme mimoně přesvědčit, ať si s námi zahrají nějakou běhací hru. Po tom jim určitě vytráví. Před večeří jsme si s nimi zaběhali při živé verzi člověče nezlob se, a potom, co jsme se posilnili večeří, jsme si s nimi dali ještě ponožkové závody. Vypadá to, že zase už dostali dostatek elánu.
Na závěr dne nás princezna Arabela pomocí svého kouzelného prstenu přenesla zpět do královského paláce a jelikož jsem si včera moc nezazpívali, dali jsme si ještě pár písniček s kytarou, potom krátkou pohádku na dobrou noc a už se jdeme těšit do spacáků na to, co nám přinese zítřek.
3. Den
Konečně sluníčko. Hned se nám vstává lépe. Ráno jsme zjistili, že Karkulka podlehla kouzlu mobilního telefonu. No hrůza. Snědla všechny dobroty z košíčku pro Babičku. Ale my dobře víme, že až jí dojde baterka, bude toho velmi litovat. Nabíráme ji tedy košíček nový. Po sváče se zase vrháme na procvičení některých dovedností potřebných k pohybu pohádkovou říší. Odpoledne se potkáváme se Šmouly. Taťka Šmoula našel na zemi noviny a byl uchvácen jejich schopností předpovídat budoucnost. Hned si přečetl, jaké bude počasí nebo co bude zítra možné si dát k obědu. Bylo tam pár věcí, kterým nerozuměl, ale na to je celkem zvyklý. To je s kouzelnou knihou stejné. Ale s tou musí provádět složitá zaklínadla, aby se vůbec něco dozvděl. Rozhodl se, že s novinami už ji nepotřebuje, a celou ji v záchvatu neuváženosti roztrhal. Takhle tuto pohádku nemůžeme nechat. Kouzla jsme zpátky sesbírali a knihu znovu sestavili. Teď už jen počkat na příležitost, až Taťka Šmoula pochopí, jakou udělal chybu. Budeme se tu tedy muset zdržet. Šmoulové mají dnes velký den. Chystají se oslavy Modrého měsíce, nejvýznamnějšího svátku šmoulího národa. Tak se k nim rádi přidáme. Je potřeba se naučit pár tanečních pohybů, hezky se nazdobit a už hurá na párty. Ale ne. Co se to stalo? Šmoulinka během slavností zmizela. Taťko šmoulo, co s tím? Jenže v novinách se o tom nic nepíše. Přišla naše chvíle. Taťka ještě rád vyměnil noviny za znovu složenou knihu. Po provedení kouzla v tento magický den zjistil, kde se Šmoulinka nachází. No takhle tady šmouly nechat nemůžeme, a tak jsme se vydali ještě v noci zachraňovat Šmoulinku ze spárů Gargamela. To se nám naštěstí podařilo, a tak se můžeme vártit na královský dvůr a jít v klidu spát plni očekávání, co zase Rumburak nadrobí zítra.
4. Den
Ráno jsme si dali rozcvičku s Bobem a Bobkem, kteří však zjistili, že dopis, na který netrpělivě čekají, nemá kdo doručit. Listonoš totiž našel sluchátka, a teď nic nedělá, jen poslouchá hudbu. Slíbili jsme jim, že když nám sluchátka od listonoše získají, my za to rozneseme dnešní poštu místo něj. To jsme zvládli a tak je čas se s tím pochlubit. Možná, že i domů. A tak jsme společně napsali všichni dopis domů. V průběhu jsme se zvládli i vyfotit. Odpoledne jsme se dozvěděli, že princezna Elza se zhrozila z foťáku, který zachytil její kouzelnou moc. Dostat se přes ledovou vánici nebyl lehký úkol, ale nakonec jsme to zvládli a ona nám foťák ráda dala s příslibem, že si jej odneseme do světa lidí. Večer jsme si dali Rexeso a šli se kloudně vyspat. Čeká nás celodenní výlet.
5. den
Arabela někam založila svůj kouzelný prsten. Dnes tedy budeme muset hledat nesrovnalosti v pohádkové říši pěkně po staru. Nedá se nic dělat. Balíme si batůžky a vyrážíme na celodenní průzkumy. Cesta nás zavedla až ke Karkulce se Sněhurkou. Prošli jsme si typickou vesničku pohádkové říše a navštívili jsme i pohádkové tržiště, kde jsme si nakoupili spoustu věcí. Bylo to náročné, ale zvládli jsme se k večeru vrátit zpět do paláce. Dnes jsme žádné neplechy v pohádkách nezaznamenali, ale ostražitosti neubývá. Rumburak je stále na svobodě. Večer jsme si osvěžili nabité znalosti o pohádkové říši v našem kvízu a už hurá na kutě.
6. Den
Teda dneska se nám ze stanů vůbec nechtělo. Vedoucí nás naštěstí nechali si dnes trošku přispat, což nám vůbec nevadilo. Dopoledne ještě pilujeme naše dovednosti a chystáme si představení na Svratouch hledá talent!. Ti, co večer nebudou vystupovat, hrají naše oblíbené hry laser a ocásky. Odpoledne nás pan Vigo poslal ke Třem Veteránům. Prý se tam objevilo zařízení, které hraje hudbu úplně stejně jako flašinet, ale vůbec není zapotřebí nikoho k němu. Děti tedy od veteránů odešli a ti teď neví, co dělat. A tak jsme si s dětmi vyrazili zahrát jejich oblíbenou hru Hajzlbábu a při té jsme jim nenápadně reproduktor sebrali. Ještě rádi se vraceli k líbeznému zvuku flašinetu. Hned na to jsme se vydali do říše Shreka. Bojuje o přízeň pohádkových postav s princem Krasoněm o přízeň lidu království. Dostala se mu však do rukou pohádková kniha a v ní si přečetl, že tento boj vyhrál. Proto se vůbec nesnaží. Ještě aby tak nakonec prohrál - krasoň už pěkně vede. Rozhodli jsme se pro něj udělat kampaň. A začneme jeho portrétem. Večer už nás čeká zmíněná talentová show. Je však narušena nečekaným návštěvníkem - sněhurkou. Sněhurka přišla, že má strašný strach o své trpaslíky. Prý se ještě nevrátili z dolů. Ani tahle pohádka tak nemá být. Budeme muset zjistili, co se stalo. No jo, trpaslíci našli mapu a úplně se podle ní ztratili. BUdeme je muset všechny najít a oběhnout. Hrome, to je ale rychle tma, ale do rána čekat nemůžeme. Budeme muset vyrazit rovnou…
7. Den
Probudili jsme se s trochou lítosti. Dnes je náš poslední den na táboře. Zítra už musíme domů. Rychle nás to však na rozcvičce přešlo a vyrazili jsme do závěrečného programu plni energie. Dopoledne jsme si prověřovali své znalosti v oblasti TZM. Po obědě nás král vyzval, jestli bychom panu Vigovi pomohli s konečným dopadením Rumburaka. Všechny předměty z pokladnice už jsme stejně zpátky získali, tak jsme souhlasili… Byla to dlouhá stíhací jízda napříč různými pohádkami, ale nakonec jsme Rumburaka dopadli a před pana Krále předvedli. Odměnil se nám za to večerní bohatou hostinou. Zatlačili jsme slzičku při rozloučení a rádi jsme přijali vzpomínkové Pamětní listy. Závěrečný táborák jsme opustili s cílem užít si poslední noc v našem stanu.
