LT Větrník 2005 (Asterix a Obelix)

Den 1
Cesta na tábor proběhla v režii Českých drah a za stejné peníze jsme dokonce oproti plánu přestupovali o jednou navíc, když nás v Borohrádku čekaly výlukové autobusy. Batohy nám z České Skalice odvezla Avie, a tak ty 4 km do tábora byla pěkná procházka. Zvláště, když byl deštěm pročištěný vzduch. Naštěstí nádražní hala nás před padajícími kapkami ochránila. Zřejmě jsme v ovocnářském kraji, neboť cestu lemovaly jabloně, hrušně, špendlíky a jiné jedlé stromy. Takže svačina proběhla ještě před příchodem do tábora. Než se všichni zabydleli, přišel večer. Na prvním slavnostním nástupu se shromáždili všichni Galové a bylo třeba vybrat z každé vesnice nejschopnějšího člena, který se stane druidem. K tomu sloužil soubor různých úkolů prověřující všechny druhy schopností, znalostí a smyslů. Nově pasovaný druid či druidka získali nezbytné doplňky, jakými jsou červený plášť a zlatý kosíř.

 


Den 2
Druhý den tábora a už kolem galské vesnice krouží římští vojáci. Naši bojovníci mají sil dost, ale pro jistotu připraví druid kouzelný lektvar. Ingredience na tento posilňující nápoj si musíme nejprve obstarat. První, pro kterou jsme se vypravili, byl hlen vzácné stromové žáby. Tito zvláštní obojživelníci se v době hlenění stahují na vysoké stromy a je obtížné je nalézt. Vybaveni klacky s ostrými hroty, píchajíce do žab, lapali jsme vytékající hlen do ešusů. Nezřídkakdy však většina skončila na našich hlavách. Naše počínání se vůbec nelíbilo římským ochráncům přírody a neustále jsme se museli mít na pozoru před vojáky vedenými Gaiem Bonem. Římani začali stavět na strategickém místě nad osadou vojenský tábor. Pro tentokrát jsme se ubránili a podařilo se všechny vojáky zahnat a strhat jejich katapulty. Byl komický pohled na prchající armádu, jak odhazuje části zbroje, která jim brání v běhu. Obelix bude slavit narozeniny a všichni vědí, co si přeje dostat za dárek – římského legionáře. Sousední vesnice jednoho zajala, ale nechce nám jej dát. V boji muže proti muži (a taky ženy proti ženě) se nám podařilo Římana unést. Obelix bude jistě spokojen. Večer byl věnován hrám a všichni obyvatelé vesnice si s chutí zahráli maxidomino. Asi bude pršet, tak musíme zabezpečit své chýše proti nezvané vodě.

Den 3
Celé pondělní dopoledne se z oblohy spouštěly provazy vody, a tak jsme při hraní her byli omezeni prostorem hangáru a jídelny. Hrálo se proto v klidu a většina her byla makačka především na budku. Vyniknout tak mohli ti, jejichž přednosti nejsou fyzické, ale intelektuální. Během tohoto naši dva údržbáři poctivě naváželi do tábora jeden dvoukolák hrabanky za druhým, aby na náměstíčku vzniklé bahniště proměnili zpět ve schůdný povrch. Po obědě se počasí trochu umoudřilo. Naši druidové zjistili, že byli okradeni a přišli o své zlaté kosíře. Zároveň přišla zpráva, že tyto kosíře prodávají překupníci na černém trhu. Každý překupník však má svůj čárový kód určující, co prodává. Nejprve se tedy celá vesnice vypravila na výzvědy, aby zjistili kombinaci barevných pruhů kódu. Nakonec se podařilo všem druidům získat své nástroje zpět a mohlo se vyrazit pro další ingredienci do kouzelného lektvaru. Jednalo se o vajíčka vodního kolibříka. Kde se tento vzácný pták vyskytuje však ví jen šílený Gal, který pobíhá v okolních lesích a povídá si se zvěří. S pomocí Obelixe jej všichni nalezli, jak rozpráví se včelami. Naštěstí měl dobrou náladu a poradil cestu.
Večer jsme rozehráli Rexeso, ale čas ubíhal příliš rychle a ke konci už to byl jen obyčejný kvíz, aby se večerka stihla aspoň v deset hodin. Snad už bude zítřek bez deště

Den 4
Je čtvrtý den a kolem tábora se opět stahují hlídky římských legionářů. Všichni galští bojovníci se vydali do lesů tyto hlídky zlikvidovat. S použitím hadrových koulí se podařilo opět zvítězit. Po obědě proběhl Tapinův závod, který prověřil paměťové schopnosti účastníků. Přišlo odpoledne a tedy čas vypravit se pro další ingredienci do kouzelného lektvaru. Je jí včelí med. Včelaři ze sousední vesnice však ulétly včely do římského lesa, tak jsme mu nejprve museli pomoci je nahnat zpět a máme slíbenou hned první várku medu. Po svačině se opět trochu připomněl déšť a druhá polovina odpoledního programu probíhala v zastřešených prostorách jídelny a hangáru. Tyto hry už byly ryze relaxační a pro pobavení. Hra Tělo na tělo i Malá ubohá kočička měly úspěch a večeře se musela o hodinu posunout. O půl desáté všichni znaveni padli do stanů.

Den 5
Tábor utěšeně osychá a abychom to ještě urychlili, většina dnešních her se realizovala mimo. Nejprve se Galové vydali na lov kanců. Ti byli představováni různobarevnými víčky od PET lahví a podle barevné kombinace byli vykupováni za určitou hodnotu. Protože při přípravě další hry se Zub a Qjeták nechali trochu unést a pojali ji velkém stylu, do oběda probíhaly hry po oddílech a odehrála se až po poledním odpočinku. Obelix se trochu přejedl (uznejte, že sedm kanců je příliš) a ležíce uprostřed osady jen hekal. I vydali se Galové hledat vzácnou léčivou bylinu Gentiana Zuboviana, jejíž extrakt napravuje pokažené zažívání. K jedinému místu výskytu je nasměroval mluvící strom. Obelixe se podařilo vyléčit a už je zase při chuti. Pro další ingredienci do kouzelného nápoje se vydáme až v pátek, ale je nezbytné znát zaklínadlo, které se dnes druidové naučili od poustevníků z nedalekého lesa. Nalézt však všechny poustevníky a přesvědčit je, aby prozradili tu část zaklínadla, jež znají, bylo mnohdy velmi složité. Díky tomu byl večerní program opět zkrácený, a tak se zahrála druhá půlka Rexesa, tedy samotné pexeso.

Den 6
Dnes byl v táboře klid. Všichni vyrazili na celodenní výlet. I ten však souvisel s celotáborovou hrou a na jeho konci čekala další ingredience do posilujícího lektvaru. Vypravili jsme se na strastiplnou cestu pro spory pouštní pýchavky. Cestu ztěžoval přenos igelitových pytlíků s vodou, která sloužila pro vyplavení spor z dutiny houby. Ne každý sáček vydržel až do konce, a proto přišla vhod stanoviště s možností doplnění vody. Nic však není zadarmo a bylo nezbytné vždy nejprve splnit zadaný úkol. Večer jsme se sešli u táboráku, který slavnostně zapálili naši druidové. Čuban s Padym hráli na kytaru a zkusili jsme sehrát divadlo, jak si Galové namlouvají Galky. Táborákem den ještě nekončil a při noční hře jsme se vydali do lesa pro mléko dvouhlavého jednorožce. Zde upotřebili druidi zaklínadlo, které se naučili od poustevníků.

Den 7
Ráno jsme vstávali až v 9 hodin. Po včerejšku jsme si to rozhodně zasloužili. Zbývá sehnat poslední přísadu do lektvaru. Tu ale smí prozradit jen nejstarší z druidů – Metuzalix. Je to podivín a není lehké ho najít. Ještě, že má tak dlouhé vousy, podle nichž se k němu lze dostat. Žije však v temné sluji a cesta probíhala poslepu. Teď již víme, že v neděli nás čeká cesta pro „vodu druidů“. Po obědě se naše galská osada vypravila do Lutecie. Vstoupil v platnost nový zákon o provozu kadibudek a museli jsme si na úřadě vyběhat osvědčení, že naše polní toalety jsou šetrné k životnímu prostředí i k uživatelům. Boj s byrokracií a úřednickým šimlem dotáhla úspěšně do konce jen jediná skupina. Nejprve bylo třeba obstarat a vyplnit mnoho dílčích povolení a formulářů. To ztěžovala neochota úředníků. Jelikož jsme se s tímto vyřizováním zdrželi, večerní program odpadl a šlo se tentokrát spát brzo.

Den 8
Dnes byly zahájeny Galské hry. Naše mužstva se utkala ve fotbale a přehazované. Dohrávka zbylých zápasů se plánuje na zítřek a ještě se utkáme ve vybíjené. V druhé půli odpoledne jsme vyrazili pro zásobu dřeva. Nejsnazší způsob dopravy dřeva do vesnice je po vodě, a tak museli všichni do potoka. Večer se hrála hra Noemova archa. Ta prověřila jaký má kdo pořádek ve věcech.

Den 9
Konečně je neděle. Přijedou se na nás podívat rodiče a hlavně dovezou novou zásobu sladkostí, buchet a jiných pochutin, které kuchyně prostě uvařit nedokáže. Aby se však rodiče nelekli a neutekli, bylo nezbytné věnovat tento den úklidu tábora i stanů maximum, tedy celé dopoledne. Již před polednem začaly přijíždět první návštěvy. A vedoucím se tak dostalo zaslouženého chvilkového odpočinku. Po svačině už program pokračoval dál podle scénáře v galském duchu. Ingredience na kouzelný nápoj máme všechny shromážděny, a tak jsme vyrazili nejprve do lesa nasbírat otepi na oheň. Aby bylo lektvaru více, ředí se vodou. Jde o vodu z kouzelného pramene druidů, který se vlévá do nedalekého potoka. Za pomoci plecháčku si každý oddíl nanosil kotlík vody. Práci tradičně znepříjemňovali římští vojáci. Jelikož dnes bylo několika Galům nevolno, vaření lektvaru se odkládá na pondělí, aby o tento rituál nepřišli. Večer jsme si zahráli hru Riskuj.

Den 10
Dopoledne jsme odehráli další zápasy Galských her ve fotbale a přehazované. Potom se družstva utkala ve štafetovém hodu menhirem a běhu na grupnski. Během oběda se spustil déšť. Naštěstí šlo jen o přepršku a odpoledne jsme tak mohli pomoct Kleopatře při stavbě chrámu. Přela se s Césarem, zda jsou lepšími staviteli Egypťané či Římané. Ač římští vojáci škodili, podařilo se za přispění galských rukou chrám vystavět. Po svačině se přihnaly další mraky a rozpršelo se pořádně. Rychle jsme zabezpečovali stany a odváděli vodu z tábora. K večeru se déšť uklidnil a předpověď je na další dny příznivější. Po večeři proběhla Caruso šou. Jejího moderování se ujal Kamil „Zub“ Střihavka a jako host Míra Eminem. Bezkonkurenčně největší úspěch sklidil Zobi paradoxně s básní Mrazík.

Den 11
Je nejvyšší čas uvařit kouzelný lektvar. Již v neděli bylo pozdě. Římany potkáváme na každém kroku. Počasí však stále nepřeje. Obloha je stále nevyzpytatelná, a tak jsme dopoledne věnovali zálesáckému pětiboji – vázání uzlů, orientace v mapě, práce s buzolou, poznávání rostlin a šifrování. Po obědě jsme vyrazili konečně na posvátné místo pomoci druidům uvařit lektvar. Cestou zpět nás překvapili římští vojáci. Posilněni nápojem jsme je však zahnali hluboko do lesů. Druhou částí odpoledního programu bylo dostihové odpoledne Velká větrnická. Oddíly se proměnily ve stáje a děti v koně a žokeje. Nechybělo ani sázení na výsledky jednotlivých dostihů.

Den 12
S hvizdem budíčku dopadly na zem poslední dešťové kapky, a tak jsme mohli realizovat celý přichystaný program. Během ranního nástupu se druid Panoramix vydal do lesa na jmelí. Odmítl doprovod Asterixe a Obelixe, což se mu stalo osudným. Byl unesen římskými legionáři, aby Cézar zjistil recept na kouzelný nápoj. Všichni Galové se vydali druida hledat. Lstí Římany porazili, Panoramix byl zachráněn a s ním i tajemství kouzelného lektvaru. Potom jsme se utkali v Hoganově závodu, kde o vítězství rozhodují nejen rychlost, ale také hrací kostky a náhoda. Před obědem jsme si pro odlehčení zahráli na vláček. Odpoledne jsme celé strávili v Chvalkovicích. Pavel připravil sadu otázek, jejichž odpovědi jsme zde zjišťovali. Se zpožděním, ale přece, se dnes konečně uvedl do chodu herní plán cth. Měl fungovat od neděle, leč počasí nás neustále brzdilo. Nyní jsou všechny galské týmy na cestě k Římu. Večer se zahrálo Riskuj.

Den 13
Dvoudenní výlet nám počasí neumožnilo, ale podařilo se nám dnes vyrazit alespoň na jednodenňák. 2. a 3. oddíl vyrazili společně do Jaroměře a na prohlídku vojenské pevnosti v Josefově. 1., 4. a 5. oddíl se vydali také k opevnění – do Dobrošova. Ve večerních hodinách všichni dorazili znaveni do tábora. Na páteční večer má mít každý oddíl připravenu scénku s galskou tematikou, a tak jsme se do večerky trápili s vymýšlením scénářů.

Den 14
Dnes se konečně definitivně rozhodne spor mezi Césarem a Galy. Vyhrají-li Galové, César je přestane obléhat a vzdá se i Říma. Pokud však prohrají, budou se muset podrobit římskému impériu. Pro tuto závěrečnou etapu celotáborové hry byly připraveny speciální úkoly. Galové museli prokázat opravdu rozličné schopnosti a to si vyžádalo víc než půlden. Všechny oddíly dorazily triumfálně až do Říma a César tak uznal svou porážku. V druhé půli odpoledne pak proběhla za odměnu pouť, kde si každý dosyta užil sladkostí. Abychom zakončili tábor jaksepatří, nechyběl po večeři táborák. Oddíly zde předvedly secvičené scénky na téma Asterix a Obelix.

Den 15
Poslední den tábora. Vstáváme v 7:00 a bude to honička, protože vlak odjíždí ze Skalice už 11:23. Po snídani se vrháme na balení věcí a úklid tábořiště. Nikdo se nefláká, a tak před desátou hodinou vyrážíme na cestu. Batohy se opět vezou v Avii. V Hradci Králové máme hodinu rozchod a lehce po třetí hodině již dojíždíme do Svitav, kde nás netrpělivě vyhlížejí rodiče. Ač byl letošní tábor obzvláště deštivý a blátivý, proběhl více méně dle připraveného scénáře, Pavel ustál svou premiéru v roli hlavního vedoucího a nezaznamenal jsem žádné negativní ohlasy.

 

Sledujte naše aktivity také na Facebooku

Nabízíme k pronájmu naše chaty

Základna svitavských Zálesáků se nachází na okraji Východních Čech, v klidné části mezi Hlinskem a Svratkou. Usedlost v nadmořské výšce 655 m.n.m, vhodná pro celoroční turistiku. V létě lze podnikat pěší nebo cyklistické výlety za krásami Ždárských vrchů. V zimě to mohou být túry na běžkách, zimní táboření nebo hry na sněhu.

V klidné části lesa, kousek od osady Brlenka, mají Zálesáci srub vhodný pro celoroční turistické pobyty. V létě lze podnikat pěší a cyklistické výlety po krásách Českomoravského pomezí, v zimě to mohou být tůry na běžkách nebo hry na sněhu.