1. den (Anglie)
Mr. Phileas Fog uzavřel sázku, ve reformním klubu v londýně a vyráží na cestu kolem světa. Pokud prohraje, ztrácí 40000 liber což je celé jeho jmění. Zvládne Mr. Fog tuto cestu? Dozvíme se to za pouhých 80 dní. Jeho první zastávkou bude Itálie.
2. den (Itálie)
Dnešní den pan Fog a jeho přátelé překročili hranice rodné Anglie a vydali se na cestu kolem světa. Jejich první zastávkou byla slunná Itálie. Program na Itálii pro nás připravila Petra Dostálková, která je s námi na táboře vůbec poprvé. Nutno říct, že si s tím poradila na výtečnou a tak za Italského počasí, jsme postavili věž v Pise, projeli jsme se v drožkách přes hory a doly. Odpoledne jsme se projeli na gondolách po rybníce Chochol. Abyste tomu lépe rozuměli, my jsme se až tak neplavili, ale na dřevěném voru jsme přepravovali rodilého gondoliérka. Někteří cestovatelé se s tím poprali s vervou a rybník Chochol překonali v rekordních časech. Dokonce zbyl i čas na výlov ryb na raftech. Počasí dovolilo i příjemné koupání. Italský den jsme zakončili poznávačkou a hrou riskuj, která byla na téma Itálie. Kdo měl chuť mohl si jít před večerkou poslechnout pohádku do TEEPE. Dnes také vyšlo první vydání místních novin The Times, které bedlivě sledují každý krok Mr. Foga. Toť zatím vše, už se všichni těšíme do další země, kterou bude Egypt.
3. den (Egypt)
P. Fogg a jeho přátelé překročili hned ráno hranice Egypta. Po náročné cestě z Itálie je čekala další slunná a vlídná země. Místní obyvatelé přivítali výpravu Mr. Fogga ihned na hranicích a pomohli všem bez problémů překročit hranici. Následně za pomoci dlouhé karavany se výprava přesunula do vyprahlé pouště, kde si nejprve obhlédli pyramidy. Jaké však bylo jejich překvapení, když zjistili, že se jich v poušti nachází 17! Po nalezení všech pyramid cesta pokračovala další nástrahou. Setkali se s místními obyvateli, kteří však mluvili divnou řečí a naši přátelé jim vůbec nerozuměli. Až po delší době pomocí odpovědí na záludné otázky zjistili, že Egypťané jsou vlastně přátelé a neublíží jim. Pozvali je na vynikající oběd a nabídli jim odpočinek v oáze pod stinnými palmami. Krátký odpočinek využil Mr. Fogg k regeneraci a doplnění sil na další cestu. Odpoledne se vydal s přáteli nejprve k moři, kde za rozpáleného Slunce se příjemně ochladili ve Středozemním moři. Poté karavana vyjela hledat v poušti artefakty, které tam místní obyvatelé poztráceli a písečná bouře je ukryla na dlouhá staletí do roušky tajemství. Pomocí všech sil našli postupně mnoho archeologických nálezů, které později ve městě na trhu prodali za vysokou tržní cenu. Obchodování skončilo velkým úspěchem a následně se celá karavana přesunula dlouhou cestou pouští k Rudému moři, kde se nalodili na zámořský trajekt a přes noc se posunuli za dalším dobrodružstvím. Cestu na trajektu si krátili sledováním filmu „Cesta kolem světa za 80 dní“. V noci přišla na otevřeném moři prudká a rychlá bouře, nicméně všichni to ve zdraví přežili a pokračovali dále v cestě. Ráno se všichni probudili na asijském kontinentu v indickém přístavu Thiruvananthapuran.
4. den (Indie)
Noční bouře na moři přinesla naše cestovatele do Indie. Po portugalském mořeplavci Vasco de Gama v 15. století byla výprava Mr. Fogga další zámořskou cestovatelskou výpravou, která dorazila k břehům Indie. Po celní a pasové kontrole v přístavu se celá výprava přesunula do vnitrozemí, kde chudým Indům pomáhali stavět vesnici. Za pomocí všech svých sil sehnali potřebné peníze na nákup stavebního materiálu a přivedli do vesnice nejpotřebnější materiál – vodu. Vesničanům udělali nesmírnou radost a za odměnu dostal každý člen výpravy šátek, který za pomocí místních obyvatel proměnil v překrásný dárek z dalekých cest. Společný oběd ve vesnici byl další odměnou. Naše cestovatelé oběd uchvátil nakolik, že vesničanům vyjedli všechny zásoby na příštích 14 dní. Přesun po třetí nejlidnatější zemi světa realizovala výprava pomocí železnice. Propracovaný systém indických železnic a multikulturní různorodost cestujících naši výpravu naprosto uchvátil. Mr. Fogg s Barnabášem se usadili ve třetí třídě a pohodlně cestovali. Po téměř 500 km cesty krásnou Dekánskou plošinou se výprava dostala do horského terénu Karákoramu v oblasti Kašmíru. Zde nastal problém - v nepřehledném horském masivu končila železnice. Našim přátelům tak nezbylo nic jiného, než si koleje postavit z přírodních materiálů, aby mohli nerušeně pokračovat v cestě. Během náročné práce za chvíli postavili 45 m železničního svršku a mohli pokračovat dále v cestě. Během odpolední cesty projeli všechna důležitá města (Dilí, Mumbaj, Bombaj, atd.). Na cestě potkávali různé železniční soupravy, které byly vypravovány za různým účelem (expresní, nákladní nebo obrněný vlak). Večer přijeli do hlavního města Indie Dilí, kde zúčastnili tradičního hinduistického rituálu – táborový oheň. Posezení s přáteli a místními obyvateli u ohně bylo vítaným zpestřením po dosud náročné cestě za vysněným cílem.
5. den (Čína)
P. Fog a přátelé se probudili do krásného dne. Hned ráno výpravu čekala dlouhá cesta. Proti proudu řeky Indus se výprava dostala až k hranicím Číny. Velká čínská zeď se stala pro některé členy výpravy osudnou, jelikož se snažili přes hranici provést diamanty. Velkým překvapením byla mohutnost, rozmanitost a zalidněnost této země. Na druhou stranu výprava poznala také přívětivost a pohostinnost místních obyvatel. Nejprve však museli ochránit císařovy paláce, které byly napadeny zlým klanem Dunganů. Za odměnu naši přátelé přijali pozvání na večerní čaj ve městě Urumči v podhůří velehor Ťan Šan. Předtím však museli místním obyvatelům pomoci se zavlažováním čajových polí, a následném sbírání čajových lístků. Odpolední úspěch byl korunován nákupem vybraných druhů čaje v místní čajovně a jejich vaření. Předvečerní program se nesl ve znamení přípravy na velkou večerní slavnost. V místním buddhistickém chrámu se konala velká slavnost čaje. Poznatky členů výpravy získané během cestování po Číně byly korunovány společným pitím vybraných druhů místních čajů. Noc byla ve znamení odpočinku na následující náročnou cestu přes celé území Číny až k Východočínskému moři.
6. den (Putování Činou)
Celý den se nesl v duchu náročného přesunu. Z podhůří velehor se celá výprava přesunula ke břehům Východočínského moře. Celý přesun nastal již od dopoledních hodin. Po bohaté snídani se rozhodl Mr. Fog pomoci místním obyvatelům. Všichni členové výpravy připravili brambory na večeři pro celé město. Poté již nastal čas přesunu celé výpravy. Z Urumči vyrazili Džunganskou pánví až do pouště Gobi. Vedrem sužování a bičování museli dělat nucené zastávky v oázách (Karlštejn, Zkamenělý zámek, Svratka). Vítaným zpestřením na cestě byla zásoba vody v podobě studánek (Hraběcí, Knížecí atd.). V poslední části cesty se nevyhnuli velkým sídlům (Svratka, Svratouch), kde doplnili nutné zásoby. Cesta ubíhala bez závažnějších komplikací, nicméně v těsně před cílem dnešní dlouhé a náročné cesty byl Mr. Fog unesen místními bandity z rodu Chuejů. Všichni členové výpravy museli spojit síly a společně osvobodit pana Foga ze zajetí, což se také podařilo. Odměnou jim byla bohatá večeře a večerní posezení s místními obyvateli. Naše výprava se chystala ke spánku, když přišly opět nečekané komplikace. Čínský panovník se na členy výpravy rozzlobil za to, že minulý den pomáhali chudým Ujgurům. Rozhodl se, že naši výpravu nepustí přes hranice do Japonska. Mr. Fog však byl chytrý a vymyslel lest. Spojil se tajně s přáteli na druhé straně hranice a pomocí jejich hesla se výprava v noci přesunula přes Východočínské moře do Japonska. Zde výpravu místní obyvatelé pohostili a nabídli zasloužený odpočinek.
8. den (Austrálie)
Dnešní australský den byl ve znamení mraků a deště. Po celou dobu nevysvitlo slunce a děti málokdy odložily bundy a mikiny. Kvůli pochmurnému počasí byla zrušena rozcvička a děti vyšly ze stanů rovnou na snídani – byla pro ně připravena výborná tvarohová pomazánka s pažitkou a horký čaj, který v tom chladnu opravdu ,,bodnul‘‘. Po snídani se konal jako obvykle nástup, poté jsme prošli australskou celnicí a čekala nás první hra, ve které se děti seznámily pro ně možná novým zvířetem – psem dingem. Hra perfektně rozehřála ztuhlé kosti a mladý táborníkům už nebyla taková zima. Bohužel, počasí nám nepřálo a proto musel být druhá dopolední hra zrušena. Vedoucí dne ukázali, jak skvěle umí improvizovat a tak se celý tábor přemístil do stanu, kde byl narychlo připravený náhradní program – soutěž Kufr. Zde měli soutěžící za úkol ukázat své umění rétoriky, pantomimy a hmatu. V poledne byly k obědu podávány špagety s kečupem a sýrem nebo s kakaem – vyskytla se drobná technická závada, takže milánská omáčka se nekonala. Po poledním klidu táborníci nastoupili na další hru – na hodinu se z nich stali lovci z australských buší lovící endemity/víčka. Toto byla další ,,běhačka‘‘, tentokrát okořeněná pořádnou dávkou strategie, protože zvířata, která lovili, měla každou chvíli jinou hodnotu. Děti si tedy musely naplánovat, které zvíře kdy ,,uloví‘‘. A dařilo se jim velice dobře! Za hodinu byla všechna víčka dokonale vysbírána a následovala svačina – opět pomazánka, tentokrát sýrová. Po svačině měly děti docela originální zábavu. Měly se pomalovat (pouze obličej, byla příliš velká zima) jako maurští domorodci. Jejich úkolem bylo také připravit si rituální tanec svého kmene, který večer měly předvést. Mezitím probíhala další hra, opět mírná běhačka. Po úžasné večeři (vdolečky) bylo načase předvést rituální tance. Všechny byly svým způsobem originální. Tímto povedený australský den skočil.
9.dne (Hawai)
Výprava p. Foga dnešního dne vstoupila na tropický ostrov Hawai. Na celnici byla přivítána dvojicí domorodých celníků. Hned od rána bylo vidět, že i místní počasí se umoudřilo a ležení výpravy p. Foga zalilo sluníčko svými blahodárnými a hřejivými paprsky. Promrzlí cestovatelé se vyhřáli na sluníčku a hned po snídani, nastala vzhledem k očekávaným návštěvám svých rodičů opravdová havaj. Dnešní ranní část dne byla odpočinková a nekonala se žádná soutěžní klání. Jedinou nástrahou, která očekávala Mr. Foga a jeho družinu byla kompletní očista všech táborníků a celého cestovatelského ležení. Veškeré osazenstvo pod důkladným dohledem svých vedoucích absolvovalo návštěvu místní mycí linky a celým táborem zavanula svěží vůně mýdla. Následně obdobnou proceduru absolvovalo i celé ležení naší výpravy, proběhl sběr veškerého nepořádku, močál vytvořený včerejšími dešti byl zneškodněn po litém boji několika větvemi jehličnatých stromů a celé území havajského ostrova bylo důkladně očištěno od všech smítek. Po zakončení očistného procesu následoval oběd zhotovený z místních výpěstků a řízeček z masíčka Havajského čuníčka. Po obědě již do ležení Fogovi družiny vtrhly zástupy rodičů a podrobily své ratolesti zevrubné kontrole stavu zdravotního i duševního. Odjezdem rodičů se cestovatelé zase vrátili do reality a po večeři následovalo pouštění draka na blízké vyhřáté havajské pláži, kterého si táborníci zhotovili v rámci Japonské mise. Následně se odehrála hra „Veslice“, při které si fogovci za značného přispění samotného Mr. Foga připravily předměty potřebné k cestě do další země, do USA.
11.den (Volný den)
Výprava Philease Foga si dnešního dne ve svém putování kolem světa udělala malou přestávku. Celé ležení se vyprázdnilo a rozprchlo po okolí poznávat krásy přírody v různých koutech Vysočiny. Philleas Fog dokonce vyvezl podstatnou část oddílu mrňat parníkem po Americko-Milovském jezeře a po té vyvezl také rodinku na dlouhé cestě jezerem. Během své cesty absolvoval 2., 3. a 4. oddíl Fogovi výpravy, při návštěvě Skaliských hor, výstup na Mount Transformátor v Karlštejnské části Skaliských hor. Výstup a následný sešup na lanovce dolů si vyzkoušeli i prťata, kterým se to neskutečně líbilo a nechtěly mistry lezce (Plešatý Ďábel, Karel Halamka, Vendla, Čéďa Pavel) ze skal pustit zpět do tábora. Ve večerních hodinách, po návratu z putování, byl v ležení zapálen oheň a před krutou noční zimou, se tak všichni důkladně prohřáli. Mrňousové po té odjeli do hotelu „Paradise“ a zde se umyli, ohřáli a skvěle pobavili.
12. den (Mexiko)
Další zemí, kterou při svém putování cestovatelé navštívili, bylo Mexiko. Hned po budíčku, se celá výprava přesunula na pobřeží Mexicko-Chocholského zálivu, neboť na palubě lodi, na které cestoval Philias Fog vypukl požár a tento bylo třeba uhasit, což bylo nutné k dalšímu úspěšnému putování. Následovala hra „Pašeráci“, při které jednotlivý členové výpravy pomohli Philleasi Fogovi propašovat na Americko-Mexické hranici kontraband. Propašované ingredience byly následně smíseny a vzhledem k panujícímu hladu proběhla výroba místního tradičního pokrmu – mexické placky – tortilla. Zhotovené těsto děti upekly v ohništi na kamenné plotně a na závěr si placky dozdobily a dochutily dle své libosti. Bohužel došlo k dalšímu zdržení výpravy, neboť někteří z členů výpravy jsou neskuteční bordeláři, a tak felčar Čočkin byl nucen zjednat nápravu a obsah několika stanů se tak podíval na náměstíčko. K ohrožení další cesty nedošlo, další program pokračoval bez dalšího zdržení dále. Po obědě proběhla hra „Hustá hodina“, ve které plnili všichni zadané úkoly a někteří si hru doslova užívali. Po ukončení hry výprava poznala vyhřátou vodu v Mexicko-Chocholském zálivu a několikrát se v jeho vlnách smočila. Po dobití ráje a skvělém se ovlažení proběhla další hra „Pyramidy“. Táborníci při této plnili na jednotlivých stanovištích zadané úkoly, a po jejich splnění získávali jednotlivé části pyramid, kdy tyto následně sestavovali. Ve večerních hodinách proběhl, na přání dětí, a především pro velký úspěch v USA další country bál.
13. den (Brazilie)
Dnešního dne výprava Phillease Foga vstoupila na území Brazílie. Přechod přes celnici proběhl téměř hladce. Z celé výpravy byl celníky při pašování diamantů přistižen pouze jeden člen výpravy. Hned po přechodu hranic se Phillease Foga a části jeho konvoje zmocnily divoké rytmy samby a před stany rozvlnil svoje boky při libé melodii vůkol se linoucí. Táborníci se po tanečku p. Foga přesunuli na mořské pobřeží u města Rio de Chocholaido. Cestovatelé si na prosluněné písečné pláži za pomoci svých manuálně zdatných vedoucích z vody a sádrových obvazů zhotovovali karnevalové masky na večerní karnevalový rej v Riu de Chocholaido. Výroba masek byla ukončena obědem, který se dnes skládal z vývaru z Anakondích jazýčků a pronásledovaný byl Brazilskou rajskou omáčkou s masovými míči dle Pelého. S naplněnými břichy výprava vyrazila na návštěvu do sousedního tábora, kde proběhla ukázka výcviku služebních psů Policie ČR. Na ukázce byli cestovatelé seznámeni s prací psovodů z Oddělení služební kynologie Územního odboru Chrudim. Po ukončení ukázky se vrátila celá výprava zpět do ležení. V cestě opět pokračovala dále, a to ke břehům mořským, kde proběhlo zchlazení slunečním žárem znavené karavany. Osvěžením byl ukončen odpočinek a cestovatelé se opět po hlavě vrhli do plnění úkolů na další cestě. Na břehu moře je očekávaly čluny, ve kterých bylo třeba doplavat k bójím. Na bójích se nacházely klíče od brazilské pevnosti. S klíči následně oddíly běžely k pevnosti a za jeho pomoci došlo k jejímu otevření. V podvečerních hodinách si děti dokončily karnevalové masky a vyrobily si různé části karnevalového kostýmu. Potom už mohl celý rej masek a kostýmů za zvuků latinsko-amerických tónů začít. Následovala večeře, ke které byla specialisty v kuchyni připravena místní specialita - rizoto ze speciální brazilské rýže vypěstované v amazonském pralese, zavlažované vodami obří řeky Amazonky. Na původ masa se neptejte, to je tajemství šéfky kuchyně „Evičky“, nutno však podotknout „jak chutné maso může mít tak ošklivé zvíře“. Vzhledem k naplněným bříškům cestovatelů – do karnevalového kostýmu je třeba míti bříško ploché - následovala hra „Sběr diamantů“. Ukončením hry mohl začít nefalšovaný brazilský karneval v Riu de Chocholaido. Celým táborem zazněly tóny latinsko-amerických tanců a v jejich rytmu již stačilo jen rozvlnit boky a nechat se unášet davem. Na scénu vstoupila porota složená ze samých odborníků – sl. Rozvlň Boky, pí Kroutím Zadkem, pí Vykopni Nožku, p. Rytmus a sl. Klátím Nohou. Každý oddíl vyslal do soutěže jednoho zástupce a ten předvedl svůj kostým a nacvičenou taneční kreaci. Po soutěži proběhl karneval, kde se cestovatelé zabavili tancem a soutěžemi. Některé kostýmy byly skutečně zdařilé.
